Normální dívka

2. Kapitola - Bradavice

30. července 2011 v 12:59 | Denaaaa
Takže tady je druhá kapitola a zatím i poslední, víc jsem nenapsala ale plánuju, až mě něco napadne, jí dopsat. Vím že toho není moc ale opravdu něco někdy napíšu ale nebude to někdy teď.


2. Kapitola - Bradavice
Cestovaly pomocí Letaxu. Cestovaly jím už párkrát tak si Emma na ten divný pocit zvykla. Octly se na Příčné ulici. Kolemjdoucí je obešli a šli si dál za svým cílem. Bylo to tu plné lidí oděných do různých druhů hábitů a plášťů. Em to tu moc dobře znala, už sem dřív šla, když si její matka potřebovala něco nutně zařídit. Nesnášela to tady je tu na ní až moc přecpáno. Každý do každého strká, aby se vůbec dostal tam, kam chtěl. Ale za to všichni kouzelníci vypadali slušně, na rozdíl od těch co potkala v Obrtlé ulici, kam se omylem jednou přemístila.
"Jako první ti půjdeme sehnat hůlku." řekla a koukla na hodinky
"Teda půjdeš sama, já ještě musím něco nutně koupit" řekla a odběhla na druhou stranu ulice
Em věděla kde ten obchod je tak zamířila jeho směrem. Otevřela dveře obchodu u Ollivandera. Ticho přerušil lehký, ne moc silný zvuk zvonku, který se ozval, když někdo vešel.

1. Kapitola - Seznámení

30. července 2011 v 12:49 | Denaaaa
Takže tady je první kapitola mé první povídky na téma HP, snad se bude líbit. Je docela krátká (já nepíšu dlouhý kapitoly) Já mám radši kratší a víc kapitol než dlouhý a míň kapitol. Tak užijte si to.


1. Kapitola - Seznámení
Byl krásný letní den. Většina dětí běhala venku, koupala se v jezeře a hrála si. Jen jedna dívka ne. Seděla za oknem a studovala jeho strukturu. Prstem přejížděla po rámu až po samotné sklo, které mělo sem tam kaz, a ten důkladně prověřila. Byla to malá dívka s drobnou postavou. Samotářka, neměla přátelé, jediné co měla, byla milující rodina. Dívčiny vlasy sahaly nad zadek, kde končili nepěknými konečky. Tmavě hnědé skoro černé kontrastovaly vůči pokoji, ve kterém se dívka nacházela. Azurově modré oči, které krásně zdobily dlouhé a černé řasy. V očích se odrazovala samota a smutek. Čistá, bledá pleť jen naznačovala jak dívka je většinu svého času zavřená v pokoji. Nepatřila však do chudé rodiny, ale nebyli bohatí. To co měli jim bohatě stačilo. Pokoj byl velice vkusně zařízený, uprostřed měl velkou postel, na které bylo
rozházeno několik barevných přikrývek. Nalevo od postele byl psací stůl zaplněný všelijakými papíry a tužky.
 
 

Reklama